Imaginární Kamarád
,,Prosím, už prosím přestaň." říká skoro až šeptem Kawasaki Tōma. ,,Heh?! Jak se opovažuješ mi poroučet, ty nicko?!" Vyšší chlapec rozmáchl ruku a velkou rychlostí ji přirazil na druhého. Tōma nestihl zareagovat. Velkou rychlostí mu hlava letí ke straně, zastaví se na hraně opěrky lavičky. ,,O-omlouvám se... Ruko-san..." vydá ze sebe jen, co se trochu jeho hlava uklidnila z nárazu. Ruku si položí na bolavé místo u spánku, u oka až k uchu. ,,Magore magirskej!" zavrčí se zatnutými zuby Ruka a odejde k nedalekém uskupení kluků. Tōma belhavým krokem odkráčel domů, do Zapadlé Čtvrti. Jakmile pevně uzamkl dveře domu, z hluboka si oddychl. Opře se o dveře a pomalu se sesune na zem. ,,Jsem unavený... Chci být zas s ním..." zašeptá při pomalém zavírání očí a postupně se povolujících svalů. Jeho svět je tentokrát v džungli. Hned po rozhlédnutí se rozběhne bosýma nohama po vlhké trávě s voláním: ,,Hoooy!!! Kde jsi?!!". Na trávnitém ostrůvku uslyší ozvěnový smíc